23. Halové MČR v Hrotovicích

Tak mám za sebou vrchol halové sezóny se zdravými střelci. Bohužel se nevydařil jak jsem očekával, ale každý závod není posvícení a občas člověk musí víc bojovat se zdravím než s fyzičkou, psychykou a soupeři. Ve čtvrtek před závody mě rozbolely záda a i přes rehabilitaci, kterou jsem ještě v pátek absolvoval, to nebylo úplně růžový. Každopádně jsme do Hrotovic odjel a v sobotu odpoledne nastoupil ke kvalifikaci. Střílelo se mi celkem v pohodě a koncentrace super, ale prostě levá ruka nějak nedržela a bylo to vidět na výsledku. Skóre tvoří desítky a těch jsem měl žalostně málo a v celkovém součtku, kdy jsem měl obě poloviny 282bodíků z možných 300, chyběli právě desítky, ale i přes můj nejhorší výsledek v této halové sezóně nástřel 564bodů stačil na celkové 4.místo. V neděli jsme nastoupil proti Mildovi Hanilcovi, kterého moc dobře znám a Milda předvedl skvělý výkon a po pěti setovém soboji v rozstřelu trefil 10 a já 9 a tak Milda ukončil moji účast v soutěži jednotlivců. Určitě jsem byl zklamaný, ale vyhrál ten lepší a opět vyhrál ten, kdo trefoval víc desítek. Odpoledne mě ještě čekala soutěž družstev, ke které jsem nastoupil společně s Jardou Zelenkou a Leošem Barotšem, oba jsou to účastníci paralympiády v Londýně, kde bojovali v soutěži OPEN (to je kategorie, kde bych byl, kdybych byl zdravější). Náš společný nástřel v kvalifikaci stačil na druhou pozici do eliminačního pavouka. Postupovali jsme přímo do semifinále a tam jsme narazili na družstvo z Brna a celkem s přehledem jsme postoupili do finále. Ve finále jsme ale podlehly družstvu z Prahy a opět rozhodovali desítky, kterých jsme trefili žalostně málo. Když to vezmu suma sumárum, tak s vystoupením v soutěži družstev jsem spokojený, jelikož se mi dařilo trefovat vkaždé dvojici šípů desítku, ale soutěž jednotlivců mě rozhodně nevykouzlila úsměv na rtech. každopádně jsem si před tímto MČR myslel, že už mě v lukostřeleckém světě nemůže nic a nikdo překvapit, ale opak byl pravdou a opět si z tohoto víkendu odvážím dálší cenné zkušenosti, které v budu moc jistě ještě zužitkovat. Halová sezóna 2012/2013 skončila a myslím, že jsem ji zvládl dle mých plánů a až se umoudří počasí, tak budu moci vyrazit ven a na to se už sakramentsky těším. Tento rok mě pod širým nebem nečeká nic extra důležitého, protože první příležitost získat místo pro paralympiádu v Riu bude až další rok na ME ve Švýcarsku. Každopádně budu mou letošní venkovní přípravu směřovat k MS, které proběhne v listopadu v Thaisku ........................................................