3D Žleby

V sobotu v 7h mě vyzvedlo úderné komando lukostřelců z Tyršáku. Bílí transportér našel cestu až k mému bydlišti a tým ve složení Zdenda, Libor, Pavel, Jarda, Štěpán a Jana mě naložil do auta i s mým nádobíčkem a vyrazili jsme směr Žleby. Nálada ve voze byla skvělá a jelikož počasí ve všech rádiích i televizích předpovídali skvělé a nebe ani nepatrně nenaznačovalo, že by to mělo být jinak, tak se všichni těšili na 3D závody, na které jsme do Žleb vyrazili. Především se těšili lukostřelci, ale šofér vozu a Jana se také určitě těšili, co to vlastně ta 3D lukostřelba je. Mě čekala 3d premiéra a jelikož již dost let, přesně řečeno 7, střílím z luku a o 3D lukostřelbě jsem dost slyšel, tak jsem se nemohl dočkat, až odhadnu první vzdálenost gumídka(gumová maketa zvířete od medvěda až po mývala) a pokud můj odhad bude dobrý, zda ho trefím. Po 1hodině jízdy jsme dojeli do Žleb a vyložili jsme se z vozu. Ještě, že Jarda zařídil velké auto i s řidičem a můj elektrický vozík se bez problému vešel. Zaregistrovali jsme se, dali dohromady naše zbraně a vyrazili na tréninkovou střelnici. Hned v první tréninkové sadě jsem jende šíp poslal někam do trávníku žlbského parku, i když já byl celou dobu přesvědčen, že jsem všechny trefil. Akorát Zdenda mi přinesl o jeden šíp méně zpět. Myslím, že mnoho lukostřelců bylo překvapeno, že kluk na elektrickém vozíku se zúčastní tohoto závodu. Kařdopádně si myslím, že někteří z nich mě znali a Ti co mě neznali, tak na tréninku poznali, že střílet umím. Po slavnostním nástupu a zahájení, kdy nás rozdělili do skupin, vyrazila naše čtyřčlená skupina v doprovodu Štěpána a Jany na trať. Byl jsem ve skupině s Bárou, Tomášem a Zdeňkem. Všechny celkem znám a tak ve skupině panovala dobrá nálada. Dorazili jsme an trať k terči, od kterého jsme měli začít náš závod. Byl to velký jelen, který stál za velkým stromem. První šíp byl na mě a můj první odhad, i když jsem byl přesvědčený, že odhaduji správně, byl špatný. To jsem zjistil hned v zápětí, když můj šíp pošimral gumídka na břiše. Trať se skládala z 28 terčů, ale kvůli náročnému terénu jsem jich mohl zvládnout jen 14, tak jsem střílel na každé zvíře dva šípy. Pořadatel mi vyšel vstříc, jelikož jsem byl s mým nářadím v samostatné kategorii a tak můj výsledek stejně nikoho neovlivnil. Druhý šíp jsem již do jelena umístil, ale to už bylo jednoduché, protože jsem věděl, kam letěl ten první. V pohodě jsem si přemířil a gumídek neměl šanci. Každopádně vám  říkám, že to byl super pocit. Mířit na to gumové zvíře. Na jednu stranu jste věděli, že mu neublížíte,ale na druhou stranu se někde uvnitř vás probouzeli ty lovecké pudy, ki když jsem věděl, že najíst dostanu v hospodě, hned jak to odstřílím:-)U jelena jsem se ponaučil a při odhadování vzdáleností bylo toto poučení dobré. Jelen,který stál za velkým stromem, vypadal jako, že je blízko, ale při tom byl o 10metrů dál, než jsem dohadl. Ponaučení pro příště. Ono taky když u toho sedíte, tak nevidíte tolik, jako člověk který stojí. Další terč byl kojot, který stál volně mezi stromy. Ten neměl šanci a trefil jsem ho oběma šípy. Dál na mě čekala prasnice mezi stromy. První šíp jsem trefil do stromu a druhý už přímo do prasnice. Šíp jsme ve stromu nechali, jelikož nešel vyndat, ale po závodě bych ho vytáhnul, aby jsme se zbytečně nezdržovali na stanovišti. Další pozice byla uprostřed louky a v dáli jsem viděl mývala na pařezu. Jsem si říkal, že to bude další šíp v prčici, ejlikož to nemůžu trefit. V zápěti jsem se k mojí radosti dozvěděl, že na mývala se střílí z jiného stanoviště. Když jsem se otočil, spatřil jsem ve vzdálenosti asi 35metrů leoparda. No vzdálenost jsem neodhadl úplně ideálně,a le leoparda jsem trefil. Přesunuli jsme se k mývalovi. Terén nebyl úplně náročný, ale rozhodně jsem byl pěkně prodrncaný. Jízda po louce se ale dala zvládnout. Mýval na nás hleděl z pařezu. Vzdálenost byla asi 6m. Prvním šípem jsem ho zasáhl skoro přesně do středu a druhý ho brzy následoval. Hned v zápětí na mě čekala ležící jelen z kopce dolů, ale to byl oříšek, jelikož jsem ji blbě přes ten převis viděl a oba šípy skončili někde ani nevím kde, ale nazávěr zpět v mém toulci. Jak mi řekl můj kamarád Viktor: "šíp, kterej nenajdeš, si tě nezaslouží". Kousek od srny jsme se přesunuli k rosomákovi. No z dálky to vypadalo spíš jako ovce křížená s divočákem, no to je fuk, odhadl jsem správně vzdálenost, ale ze strachu, že to bude špatný odhad a že je rosomák blíž, tak jsem mířil malinko před něj. No a šíp sjem trefil přesně před něj, kam jsem mířil. prostě ten odhad je nejduležitější a v tom jsem benjamínek. Další terč byl muflon mezi stromy a celkem dost daleko. každopádně moje odhadování se zlepšilo. odhadl jsem si vzdálenost přes cestu, pak od cesty ke stromům a přidal metr, jelikož stál až za stromy. Bylo to 35m. Nabyl jsem zamířil na komoru muflona a vystřelil. Ozvalo se Dejve skvěle a já věděl, že to byl můj první správný odhad an dlouho vzdálenost. Dále nás čekalo africké prase přes řeku. odhadl jsem si délku mostu, to bylo asi 20metrů a přidaůl jsem si 5metrů a můj odhad byl zase správný a prase nemělo šanci. Počasí bylo super a fakt mě to bavilo. Přešli jsme zpět přes most a ve stráni v dost velké vzdálenosti seděl na vyvráceném stromu výr. No docela velký pták, ale bylo to taky dost daleko minimálně 30m. Měl jsem z toho odhadu respekt, ale zdenda mi řekl, že to není tak daleko, jak to vypadá, jelikož ten výr je malý a tak to vypadá, že je to daleko. Vzdálenost jsem odhadl ke stromu vedle a v zápětí, když můj šíp zaparkoval do hrudi výry, jsem byl spokojený. Zdeněk ani Tomáš výra netrefili. Po levé ruce se nacházelo křoví, ve kterém stálo černé prase a stanoviště z kterého jsme stříleli bylo 15m daleko,a le to byl jen můj odhad. V zápětí se můj odhad ukázal jako správný a prasátko by zakvičelo, kdyby mohlo. Na dalším stanovišti na nás hleděl ze stráně vlk, byl asi 30m daleko. Zamířil jsem na něj a trefil jsem ho. Přesunuli jsme se k srncovi, který byl přes horizont. Když se střílí přes horizont, tak se mi to špatně odhaduje, jelikož vidím za horizont méně než stojící lukostřelec, ale srnce jsem odhadl správně a trefil jsem ho skvěle.  Celý závod sjem se těšil na medvěda a doufal jsem, že organizátoři ho nepostaví na tu část tratě, kde se nedostanu. Organizátoři mi udělali radost a méďa na mě čekal u stromu. Vzdálenost jsem odhadl na 25m a méďa ji dostal přímo tam kam měl, kdyby byl živej, tak by padl k zemi,l ale tenhle gumídek stál dál. Kousek od medvěda na mě čekal ve stráni jezevec. Bylo to opravdu daleko. Všichni vystřelili předemnou a všichni trefili. měl to být poslední terč a tak jsem si říkal, že ho musím trefit a skončit závod s dobrým pocitem. Ohadl sjem vzdálenost na 30m a zamířil. Následoval výstřel a jezevec a šíp se zastavil tam kde měl. Měl jsem z toho radost a to jsem nevěděl, že navzdory plánu, který počítal s 14terči, zvládnu ještě 2. Bobra v údolý a prase před skálou. Bobra sjem trefil skvěle, ale místo prasete jsem trefil skálu. Opět zvíře, které stálo za horizontem dolů. Pro příště ponaučení a bude to lepší. Závody pro mě skončili se skvělým pocitem a bylo to úžasný. Strašně mě to bavilo. v blízské budoucnosti bych se měl zůčastnit 3d v Kladrubech a pak nělde u Pardubic. Už teď se těším.