Londýn 2012

Paralympiáda v Londýně je za mnou. Z Londýna jsem si přivezl stříbrnou medaili a sen o obhajobje se rozplynul jak pára nad hrnce, i když dlouho se pára v hrnci držela. 

Celkem jsem s mojí účastní v Londýně spokojený. Kvalifikaci jsem zvládl a i když jsem nepokořil paralympijský ani světový rekord, tak v nepříznivém počasí jsem zvládl kvalifikaci vyhrát a to mi rozhodně dodalo klid do dalších bojů na hrách. 

Postoupil jsem přimo z prvního místa do čtvrtfinále, v kterém na mě čekal Ital Fabio Azzolini. Věděl jsem, že to bude těžký souboj, protože Fabio není žádný začátečník, ale ještě stále čeká na svou první mezinárodní medaili. Netušil jsem však, že mě Fábio při mé cestě za obhajobou potrápí takovým způsoba  divákům předvedeme eliminační souboj, v kterém bude rozhodovat každý šíp. Každopádně vím, že jsme si tento souboj zkomplikoval sám a kdybych se držel mého tréninkového deníků a plánů z předchozích turnajů, tak k tomu vůbec nedošlo. Do souboje s Fábiem jsem nastoupil nervozní jako malý štěně a to bylo také vidět na mém výkonu. Fábio zvládl první dva sety lépe a já prohrával rázem 4-0, ve třetím setu jsem zaznamenal bod a na světelné tabuly se ukázal stav 5-1. Upozorňuji, že střelec, který získá jako první 6bodů postupuje dál, naštěstí jsem pochopil proč jsem přijel do Londýna, nervozita se ve mě rozplynula a já zvládl 4 a 5 set vyhrát a dovést souboj do rozstřelu na jeden šíp. Já střelil 9bdů a Fábio 6bodů. V tu chvíli sjme si uvědomil, že moje cets za obhajobou nekončí a já jdu dál. Super skvělé. 

další den jsem měl volno na trénink a v pondělí mě mělo čekat semifinále a následně finále, když bych vyhrál semifinále. Do semifinále jsem měl nastoupit proti Finovi Osmovi Kinnunenovi. Vyvaroval jsem se chyby, kterou jsem udělal s Fabiem a po hodinovém rozhovoru s mojí sportovní psycholožkou jsem si v palici utvrdil, co jsem udělal špatně a zařadil opět svá kola do starých kolejí. Do semifinále jsem nastoupil v pondělí. Nervozitu jsem nechal nevím, kde a věřil jsem si, že Fina porazím. Na Finovi byla vidět nervozita, ale já si všímal sám sebe a plně se soustředil na sůj výkon. Dokázal jsem to a na vítězství mi stačili 3sety a nad Finem jsem zvítězil 6-0. Bylo to super a já si jen potvrdil, co jsem udělal ve čtvrfinále špatně.

Do finále jsem nastoupil proti Američanovi a už od začátku se mi střílelo skvěle, vůbec jsem si nepřipouštěl, že obhajuji. Každopádně Američan zastřílel lépe než já a já prohrál 6-2. prostě štěstí jsem si na této paralympiádě vyplýtval ve čtvrtfinále, ale rozhodně mi tato cesta Londýnem zase dala možnost se mnoho naučit a jsem rád, že z toho byla stříbrná tečka. Teď mám možnost moje další zkušenosti, které jsem v této sezóně získal, obrátit v můj prospěch a na příští závody se připravit ještě lépe než na tyto.