Deníček aliaz "zápisníček bonzáček a tužtička práskačka" III.

Tak mě tu zase máte. Dalších 14dní uteklo jako voda a já mohu opět přidat pár zážitků z Německa. Předem vás mohu upozornit, že ni extra zajímavého se nedělo, ale i tak se přeci jen něco stalo. No skončil jsem u toho jak jsem dorazil z mého výletu s Lukym a Dášou směr Berlín. No v Pondělí mě čekala škola a měl jsem mít úkol na němčinu, kterej jsem si pečlivě připravil a i jsem si ho nechal zkontrolovat od jedné kamarádky, která tu bydlí asi o tři patra směr k neby. Tak jsem si říkal, jak to budu mít bez chyby, no ono to možná bez chyby bylo, ale machrovat budu až zítra, jelikož jsem ráno skočil do auta, jel jsem směr škola a když jsem u školy vylezl z auta, tak jsem si vzpoměl, že jsem si zapoměl všechno doma a tak můj pečlivě vypracovaný úkol ležel doma na stole a i s učebnicema, tak že jsem na němčinu přijel s holou prdelí. Omluvil jsem se učiteli a ten se zasmál a řekl, že je důležité, že jsem přišel já a ten úkol donesu příště. No hele docela mě mile překvapil, prostě je to sympaťák z USA, co nás tu učí němčinu. Po němčině jsem jel domu a tak nějak jsem si asi myslím natáhnul kosti, jelikož jsem byl myslím unavený, no je to už 14dní, tak že fakt nevím, zda jsem seděl u PC a nebo ležel na postýlce, každopádně vím, že jsem odpoledne jel na angličtinu a ta proběhla bez komplikací. V úterý ráno ěmě čekala jedna přednáška a zapoměl jsem si doma skripta a tak jsem běhal po univerzitě a sháněl kopírku, no jediná kopírka, která tu je je na kartu, kterou sice mám, ale nemám ji nabitou a tak si mohu akorát tak vytisknou velký ..., víte co. No naštěstí to chybělo ještě jednomu studentovi, který na tento předmět, který už probíhá měsíc přišel poprvé a tak si to musel běžet přes ulici, teda spíš přes blok okopírovat, jelikož měl stejný problém jako já, neměl nabitou studentskou čipovou kartu, no při tom čekání se ke mě přiřítila jedna hezká slečna a začala na mě plynule sypat češtinu, no po chvilce jsem zjistil, že je to Šárka, o který jsem již několikrát slyšel, ale ještě jsem ji neviděl osobně, tak už ji znám i osobně. Je to holčina, která tu byla na erasmu a zůstala tu studovat, protože se jí tu líbilo, že bych byl další?? no najednou se objevil klučina se skriptama a tak jsem Šárku dost odbil a mazal na hodinu. Po hodině jsem jel domu a mam pocit, ze jsem sebou bouchnul do pelechu, jelikož jsem měl odpoledne volno, protože nám odpadla jedna přednáška. Večer jsem si zajel na nádraže, kde jsem si v bankomatu vyzvednul peníze, abych moh zaplatit nájem. Dal jsem si tam v Kingburgrovi nějakýho burga, bylo to s nějakou pálivou omáčkou a fat to pálilo, no ale nic moc. Další den mě dopoledne čekala přednáška a odpoledne jsem mazal na angličtinu, tak nějak jsem měl jít na úřad a zaplatit nájem, ale znáte to, prostě to člověk odkládá a odkládá, až to prostě musí udělat na poslední chvíli a dopoledne mi ta přednáška odpadla a tak jsem si trochu přispal a pak jel na úřad, kde bylo zavříno a pak zaplatit nájem, no a když jsem se probudil, tak venku pršelo jako z konve, tak jsem se proklínal, že jsem to neudělal den předtím, když jsem měl odpoledne volno a bylo hezké počasí. No nic vyrazil jsem v dešti směr úřad, kde bylo zavříno a pak směr zaplatit ubytování, kde jsem potkal jednoho Turka Özgur, tak nějak se jmenuje a ten se šel podívat do kasy a v zápětí mi přišel říct, že mají dneska zavřeno, no super, to jsem fakt potřeboval, tak jsem si začal zase nandavat čepici a najednou vyběhla ženská a ptala se, co potřebujeme, tak jsem jí řekl, že chci jen zaplatit nájem a že tam jsou tři schody a že tam nemohu jet a že kolega z turecka mi řekl, že je zavříno a že také jde zaplatit, paní řekla ať počkám, doběhla tam a najednou se vraceli dvě paní a tak jsme to oba zaplatitli, dostali jsme potvrzení a oba jsme byli spokojený, pokecal jsem s Turkem a razil na oběd. Dal jsem si výborný špaget a frčel domů, jelikož mě odpoledne čekala angličtina. po Facebooku jsem se domluvil s jednou mojí znánou tady s baráku, že jede na španělstinu a tak jela se mnou autem,aspoň mi naložila vozík, ale když jsem přijel k mojí bílý sanitce, tak spíš vypadala jako jedno velký hovno, zaparkoval jsem ji pod strom, kde každý večer zasedají všichni ptáci z Frankfurtu a fakt to auto bylo posraný od střech až po kola, no fakt super a tak jsem si na další den naplánoval, že s autíčkem pojedu do Polska. Ve čtvrtek dopoledne jsem jel na němčinu a vzal jsem si sebou sice tentokrát učebnice, ale když učitel vracel opravené domácí úkoly, tak jsem si vzpoměl, že jsem si ten můj sešit zapoměl doma. No fakt super. No koukám, že se blíží půlnoc a tak jdu do hajan, zítra dopíšu zbytek, brouuuu

Odpoledne po němčině jsem vyrazil do Polska, kde mi ochotný asistent u pumpy Shell natankoval a zaplatil jsem si i nějaký program na mytí v místní myčce, ale to jsem netušil, co mě čeká. Nacouval jsem si k myčce, vjel jsem do ní, tam ještě dvě ženy myli svoje auto a hned jsem si všimnul, že musím vylézt z auta, dát účtenku o zaplacení k počítači, pak to tam naťukat, zajet autem na určené místo a pak zase vylézt a vše se umyje a já pak nastoupím a odjedu, každopádně, to nebylo možné, jelikož tam byl rantel a tak bych se z auta nedostal. Tak jsem vycouval z myčky a čekal jsem až si mě asistent od pumpy všimne, no po pár minutách si mě všiml a pochopil, proč na něj mávám, tak mi pomohl a já odjížděl z myčky a moje auto nevypadalo, jako velkej ptačí bobek, ale jako auto. V pátek mě čekala přednáš až odpoledne v Polsku a po ní jsem jel na víkend domů, potěšit mojí návštěvou rodiče, protože mě už přes měsíc neviděli. No v Pátek jsem po přednášce skočil do auta a bez mapy jsem vyrazil zkratkou domů, jelikož cesta zpět buď vede po dálnici to je asi 450km a nebo jedu prvních 80km po vedlejších silnicích a pak najedu na dálnici a je to asi o 100 km kratší. No kdybych věděl, co bude následovat tak jsem jel po dálnici. Prostě jsem někde blbě odpbočil a v noci, když byla tma jako fakt tmavá jsem bloudil po německém venkově, no najel jsem asi o 30km víc ale po těch prdelákových lhotách to byla hodina, no nakonec jsem najel na správnou silnici a tak to příslový "všechny cesty vedou do Říma, akorát některý jsou delší" je pravdivé. No nakonec jsem dorazil domů a cestu jsem zvládl asi za 4h, no ale myslím, že jsem jel dost rychle, ale jelikož jsem jel sám a silnic byla volná, tak se meze nekladou na německých dálnicích. Doma jsem se měl krásně, maminka vařila a s prostě jsem si ten víkend užil v kruhu rodičů. V neděli jsem z Prahy vyrazil po půl sedmé večer a ve Frankfurtu jsem byl asi v 23h, zase jsem jednou blbě odbočil a najel jsem o 10km víc, no inu pokaždé sem jedu jinudy, tak je to takové malé spestření, teré bych si do příště rád odpustil:-) Dorazil jsem na byt, položil kabel a šel hajat, druhý den mě čekala angličtina a němčina. Na němčinu jsem si ještě večer udělal domácí úkol. V pondělí probíhaly v berlíně slavnosti k 20.výročí pádu zdi a my jsme se rozhodli, že se tam vyrazíme po škole podívat. Když skončil angličtina, tak jsem mazal na byt, skočil na električák a jel na nádraží, kde jsem si dal kebap a pak přišli i ostatní členové výpravy Jana, Lukáš a Ondřej a vyrazili jsme směr Berlín. Kluci mi pomohly do vlaku, jelikož jsem nikde neviděl průvodčí a tak jsme ten schůdek zdolali sami. Když jsme dorazili do Berlína, tak všude v ulicích bylo lidí strašně moc no neuvěřitelný, jenže začalo pršet a tak počasí stálo za prd. Vyrazili jsme směr zeď ale zastavily nás policejní zátarasy, jelikož u zdy bylo už strašně moc lidí, tak policie uzavřela okolí a dlší lidi tam už nepouštěla. Byl to fakt masak, davi lidí mířili ke zdi, ti co ještě nevěděli, že je to uzavřený a ty co se to už dozvěděli mířili od zdi zpět do města a mezi nimi i mi. Ondra, který celý náš výlet organizoval, vyzná se v Berlíně jak doma, ná szavedl k místnímu stánku s Kebabem, zeda nejdřív jsme chtěli jít jinam ale můj čtyřkolový kámoš pod prdelí náš výlet komplikoval a ne všechny stanice Berlínského metra jsou bezbariérové, tak jsme museli trochu improvizovat. U tureckého stánku jsme si dali černý čaj a byl fakt výbornej a čekali jsme až ohřejou novou porci kuřecího masa, aby nám mohly udělat kebap. Musím říct, že jsem ještě lepší nejedl, fakt se to půlhodinové čekání vyplatilo, během té půlhodiny se u stánku udělal neuvěřitelná fronta. Ale obsluha si nás pamatovala a tak jsme prostě byly první kdo dostal kebap. Pěkně jsme se nadlábli a vyrazili jsme směr metro a pak na vlak. No Metrem opět jelo neuvěřitelné množství lidí. Když jsme dorazili vlakem zpět do Frankfurtu, tak jsem se oddělil od české skupinky, jelikož bydlí jinde než já a jel jsme směr domov, měl jsem toho plný kecky a těšil jsem se na postel. Po cestě jsem potkal Gleba, je to Rus, který je tu také na erasmu. No a tak jsme pokecali a aspoň nám cesta rychleji utekla. Gleb byl docela nastydlý, dostal se ke zdi na oslavy a pěkně tam promokl, tak jsem byl nakonec rád, že jsme se tam nedostal :-) Dorazil jsem domů a šel jsem spát, druhý den mě čekala přednáška. No to jsem ještě nevěděl, co mě v úterý čeká. Další den jsem vstal a nasnídal se, skočil jsem na električák a ten nějak nefungoval, prostě si jezdil jak chtěl, dojel jsem k výtahu a pak před dům a pak jsem se vrátil, fakt to jelo jak chtělo, no byl jsem nasranej a asi jsem mluvil i sprostě. přeskočil jsem si na mechaničák a přijel na přednášku s menším spožděním, ale jsem rád, že jsem do tý školy dojel, celou dobu jsem přemýšlel, co s tím je a pak mě napadlo, že to včera mohlo navlhnout a tak jsem pak rozebral vozík a dal ho k topení. Po dopolední přednášce jsme navštívil místního koordinátora, který má na starosti všechny studenty, jelikož jsem již pár týdnů marně naháněl jednu profeorku, která mi podepsat můj Learning agreemant nebo jak se ten papír jmenuje. No trochu mě koordinátor nasral, ale to tu nebudu pitvat, prostě jsme nakonec jezdil po univerzitě jak magor a sháněl podpis, kterej jsem stejně nikde nedostal o razítku nemluvě, kdybych věděl, že další den se na univerzitě najdou ochotnější lidi, tak jsem se na to hned vysral. Odpoledne jsem musel na přednášku do Polska, no řeknu vám, že v úterý jsem si máknul, večer jsem se vrátil z polska a měl jsem toho dost, ale ještě jsem musel na úřad vyřídit něco s mým pobytem, tak jsem ještě vyrazil pěšky na úřad a tam jsem narazil na problém jménem schody, tak buďte v klidu, taky mají taky bariéry na úřadech, ale taky tu mají ochotný lidičky teda úřednice, které vám se vším pomohou, asi tak půl hodiny jsme čekal dole pod schody a každý kdo šel kolem se mě ptal zda nepotřebuji pomoc. Ve středu se nic zajímavého nedělo, dopoledne jsme zařídil Leaningagreemant a odpoledne jsem měl angličtinu. Pak jsem ttrochu poladil vozík a všechno, co jsem si přivezl a co mi v pondělí Luky pomohl vyložit z auta. Ve čtvrtek jsme měl dopoledne němčinu a odpoledne po přednášce jsem mazal domů a hupnul na električák, kterému pobyt u topení udělal dobře a tak doufám, že bude jezdit dál v pohodě, i když občast eda chcípne a pak jede dál, i nu aspoň trochu dobrodrůžo. Ve čtvrtek jsem s Lukym vyrazil za kultůrou do Berlína. Byla tam výstava impresionalismu a bůh ví čeho ještě. Bylo to docela zajímavý a po výstavě jsme mazali zpět na nádraží, abychom stihly vlak. No čekáme na vlak a najednou přijel a z něj vystoupí průvodčí a že prej mě nevezme a že mám jet až dalším, v kapse se mi otvírala kudla, na tuhle větu jsem alergický. Tak jsem jí nechal vykcat, prej že je rozbitá plošina. jsem jí odvětil, že to zvládnu bez plošiny s kámošem. pak zase pindala, že jsou rozbitý i dveře, tak jsem jí řekl, že prostě jedu, ať si to zařídí, že tu nebudu další hodinu čekat na vlak. ještě před tím jsem se rozhodl, že si na wc skočím ve vlaku a ne na nádraží, velká chyba.. Ve vlaku bylo wc mimo provoz, no si pomalu začínám myslet, že mi to dělají naschvál. když jsme dorazili do Frankfurtu, tak jsme se vydali za Martinkou, Aničkou a Janičkou do irské hospůdky, v irské hospůdce jsem si dal dva kousky a pak jel domů. No v pátek mě čekali dvě dojité přednášky. V pátek jsme vstal a byl jsem k.o. ale jel jsem do školy a byl to masakr od 10-16h v kuse, ,pak sjem vyrazil do Polska nakupovat, doprovodili mě Gábinka a Mirka, které šli též nakupovat, koupil jsem toho straně moc, jelikož jsme chtěl o víkendu vařit. Koupil jsem si luxusní krásnou žlutou páínvičku, no a pak hafo věcí, od masa až po sůl, no prostě budou hody.Jel jsem z polska ověšený jako vánoční stromeček. Dorazil jsem domů a po celém dni jsem toho měl plný kecky.  V sobotu byl v plánu výlet do Potsdamu, kde je hodně památek patřících do UNESCO. Ráno jsem málem zaspal a když jsem zatíp budík a pak se probudil po hodině v 9:02 a v 9:54 to jelo, tak jsem měl docela hoňku. FDorazil jsem na nádraží jako první a v zápětí dorazila Janička a pak ještě Martinaka a Anička. Luky se nikde neoběvil a tak sjem vyrazil na výlet obklopený ženami sám. Po hodině a půl cesty vlakem, tentokrát vše ve vlaku proběhlo bez problémů, jsme dorazili do Potsdami, kde jsme prošli město, pak jsme navštívili holandskou čtvrť a ruskou čtrvť, kde jsem navštívil luxusní wc, které bylo bezbariérové, ale vůbec nebylo označené a oči už mi lezly z ďůlků, jelikož se mi chtělo strašně moc na wc. Pak jsme pokračovali do místního zámeckého parku, který je fakt velký a jako Letná je oproti tomu malá. No čas pomalu utíkal a prošli jsme park, okoukli přilehlé zámečky a všechny věci. skočili jsme na bus a vyjeli směr nádraží, kam jsme dojeli akorát a za 10min nám to jelo zpět, Po cestě se od nás odpojila Janička, která šla do Berlína rozšířit svůj šatník. Dorazil jsme domů a udělal si kuřecí masíčko a s nacpaným pupkem se mi lépe usínalo. V neděli mě nečekalo nic extra až na dopolední dělání palačinek,a le zvládl jsme to skvěle a moje palačinko lívance byly výborné. Jinak jsem se dopoledne učil a odpoledne jsme vyjel poslat pohledy a nakonec jsme se projel až ke  stadionu a pak podél řeky zpět, docela mi vyhládlo a tak jsem zpracoval další třetinu naloženého masa a pohoda klídek. No a dneska je už čtvrtek dalšího týden a musím konstatovat, že nic extra se neděje. Teď píšu deníček a za chvilku vyrazím na další hodinu do školy. Tak lidičky zatím čágo bélo