Všem mým fanouškům bych se chtěl omluvit, že jsem nepsal na mém webu žádné novinky z Londýna. Příčína je jednoduchá, vypůjčený Ipad od mého sponzora nekomunikoval s mým redakčním systémem na stránkách a tak jsem nemohl nic psát, ale teď to vše doženu a zpětně vás provedu mojí stříbrnou londýnskou cestou od začátku.
22.8.2012 středa
Letadlo se odlepilo z kbelského letiště, ale tomu předcházel přesun celé výpravy z hotelu, nacpání pupku při snídani a závěrečné dobalování věcí. Naštěstí vše proběhlo bez komplikací a já už teď vidím pomalu se zmenšující budovy letiště a matičku Prahu z okýnka vládního speciálu. Posloucham muziku a těším se na Londýn a moje druhé paralympijské vystoupení. Po cca 2h letu zaslechnu hlášení kapitána, že se bude přistávat a z okýnka už zase sleduji anglickou krajinu, která se podemnou přibližuje. Po dosednutí letadla na letišti a potlesku pro kapitána začíná dlouho trvající vystoupení výpravy z letadla, jelikož mezi 47sportovci je i dost vozíčkářů, kteří musí být postupně vyloženi. Z letadla se dostávám mezi posledními, ale nijak mi to nevadí, protože vím, že mi nic neuteče a rozhodně mě to nepřevapilo, že to bude trvat pá minut možná i hodinku. Když už přišla řada i na mě a opustil jsem letadlo, tak první pozitivum bylo, že můj mechanický vozík byl v pořádku a přežil let. Celá výprava se shromáždila v letištní hale a asi po hodině čekání jsme se přemístili před halu a postupně jsme se naložili do přistavených autobusů, které nás měli přemístit do paralympijské vesnice. Po cca 1,5hodině jsme dorazili k vesnici, která byla obehnána plotem a všude se to hemilo securiťákama. Než se autobus dostal do vesnice, tak byl zkontorlován a musel projít celou bezpečnostní procedůrou, aby se do vesnice nedostal někdo, kdo tam nemá co dělat a nebo se tam dostalo něco, co tam nepatří. Když jsem vystoupil z autobusu tak první kroky vedly směr akreditace, po pár minutách se už na mém krku hopala akreditace. Následně jsme se přemístili do vesnice před dům kde jsme měli bydlet. Představte si lepší panelák a asi 70čechů s kuframa jak stojí na chodníku i silnici a čekají na poveli, co mají dělat. Následně jsme dostali klíče od pokojů. Já bydlel s kolegou lukostřelcem a ubytování bylo v pohodě bezbariérové. Možná jen pokoje mohly být trochu větší, ale k posteli jsme se dostal a na wc a do sprchy taky a tak maximální spokojenost. Když jsme se ubytovali, tak jsem vyrazil omrknout paralympijskou vesnici a zamířil jsem do jídelny nebo jsem spíš vzal jídelnu útokem :-) vesnice super a jídelna ještě lepší, plná jídla :-) do večera nás nečekal žádný zvláštní program, jen večer proběhlo setkání celého týmu a dozvěděli jsme se nějaká organizační věci kdo? kde? proč? co? a jak? Večer jsem padl do postele a další den jsme už měli naplánovaný odpolední trénink na střelnici.
23.8.2012 čtvrtek
Hned poránu jsme vzali útokem snídani teda jídelnu a ulovili jsme si každý dle svojí chuti. Možností bylo hafo od slaniny, přes mýchaná vajíčka až po zdravé cereálie :-) potom jsme se vrátili na ubykaci abychom si připravili fidlátka na odpolední trénink. Kolem 11h jsme vyrazili na oběd a pak jsme se přímo z jídelny přemístili na autobusovou zastávku, odkud jezdili pravidelně autobusy směr střelnice. Cesta autobuse trvala asi 30minut. Autobus musel projít bezpečnostní kontrolou ne byl vpuštěn do areálu, ale tato procedůra se nás nijak netýkala a seděli jsme v bezbariérovém autobuse celou dobu. Když jsme vystoupili z autobusu tak jsem zamířil přímo na střelnici, jelikož jsem areál znal a moc dobře jsem věděl, kde co je. Velká výhoda pro mě byla, že jsem absolvoval přípravný závod a tak jsem nepřijel do neznámého prostředí. Střelnice byla jen trochu rozšířenější a zmizeli věže, z kterých se vystřelovali asfaltové holuby. Každopádně střelnice, kde se měla střílet kvalifikace a probíhaly na ní veškeré tréninky, byla opravdu nejhorší střelnice, kterou jsem za svoji kariéru zažil. Fakt že tomu tak bylo na paralympiádě není moc pozitivní, ale nejel jsem do Londýna hodnotit střelnici ale jel jsem do Londýna střílet z luku a bojovat o medaile, takže prostě se člověk bude soustředit na střílení a na to co umí a ne na to, že je to prostředí takový nebo makový. První trénink proběhl fajn a jediný problém , který jsem potřeboval vyřešit bylo to, že jsem si doma zapoměl návleky na ruce, které jsem potřeboval abych stáhl rukáv od budny, kterou jsem měl připravenou, kdyby začalo pršet. Problém jsem následně vyřešil a návleky jsem dostal od cyklistů, kteří je měli a nepotřebovali. Každopádně počasí na první trénink bylo famfárový a trochu větřík a teplota tak akorát. Ani vedro ani zima prostě quadrupočasí. luky a vozík z kterého střílím jsem nechal na střelnici, kde bylo zajištěno uložení věcí v kontajnerech. Autobusem jsme se dostali zpět do vesnice a opět vzali útokem jídelnu, kde jsme doplnili potřebnou energii, jelikož nás druhý den čekal trénink dopoledne.
24.-29.8.2012
Mohl bych tady popisovat další týden , ale nic extra by jste si tu nepřečetli dny ubíhaly jako přes kopíráka maximálně se měnilo počasí, ale na tréninku jsme zmokli pouze jednou a protože začalo i hřmít a létaly blesky, tak byl trénink zrušen. Vše se začalo rozjíždět až 28.8. kdy nás čekalo testování na finálové střelnici. Český tým byl rozdělen na dvě poloviny a každá skupina měla možnost půl hodiny střílet na místě , kde se o pár dní později konaly eliminační rozstřely. Tento trénink jsem si užil a když se člověk rozhlédnul po prázdných tribunách a představil si, že na nich bude sedět x tisíc lidí, tak to byl super pocit, který dobíjel moje live-baterie. každopádně si člověk uvědomoval, že tady se bude za pár dní lámat chleba. 29.8. nás čekal oficiální dopolední trénink, který byl už ovšem jen pro střelce, kteří další den dopoledne stříleli kvalifikaci. Odpoledne pak měla trénink druhá skupina střelců, které čekala kvalifikace další den odpoledne. Dopolední trénink jsem zvládl a večer nás čekal zahajovací ceremoniál, na který jsem chtěl jít, ale chtěl jsem si jen užít kolečko, když výprava přijde na stadión a pak jet zpět do vesnice, protože jsem druhý den závodil a sedět tam 4h a koukat na program v chladném počasí by rozhodně dobrému výsledku v kvalifikaci neprospělo.
—————