... úspěšná sezóna 2014 je za mnou ...

Zdravím vás přátelé a moji věrní fanoušci. Tak jsem se vrátil ze Švýcarského Notvwillu, kde nakonec nebylo vše tak růžové jak mělo být, ale o tom vám tu psát nebudu. Cíl cesty nebylo válet se přeci v luxusu a bezbariérovém prostředí, ale cílem bylo Mistrovství Evropy a lukostřelba. Cestoval se mnou můj tatínek a otestovaljsem již poněkolikáté nový vůz zapůjčený od společnosti BBraun a HertzLease  a do Superbu se vešlo nejen lukostřelecké vybavení, ale i naše kufry s věcmi na týden a pár dní a i dva vozíky. Vzal jsem sebou dva dozíky, jelikož den před odjezdem mi přišel nečekaný dárek , který jsem získal díky společnosti Erbia a Skutkům naděje. Jednalo se o elektrický pohon na vozík a díky němu jsem celé ME profrčel a moje ručičky se mohly lépe koncentrovat na závod.

Do Švýcarska jsme dorazili v sobotu 26.7. po 18hodině a v 22h jsem již pěkně odpočíval po kovbojce s ubytováním na pokoji, který měl nakonec od bezbariérového hodně daleko, ale postýlka byla eňo ňuňo. Původní plán byl bydlet v nejmodernějším rehabilitačním centru na světě, kde jste z pokoje viděli na střelnici, realita byl hotel 5km vzdálený a tak nás čekalo každodenní dojíždění.

Další den nás čekal trénink na tréninkové střelnici. Trénink proběhl v pohodičce a všechny šípy letěli dopředu a zapíchnuli se do terče. V pondělí nás čekal oficiální trénink, kontrola nářadí a vše proběhlo v pořádku.

V úterý mě čekala kvalifikace. Znamenalo to nastřílet cca 100šípů v rámci tréninku a závodu a pak mít co nejvíc bodů kvůli výhodnému postavení v pavouku. Po příjezdu na střelnici nás už po cestě doprovázele kapky deště a z počátku tréninku a závodu pršelo, naštěstí nefoukalo a tak to bylo lepší než 30° ve stínu. Trénink proběhl až na jeden šíp, kterým jsem chtěl trefit krtka v pořádku. Naštěstí se šíp našel a žádný krtek ho neměl v bříšku. Z tréninku se plynule přešlo do závodu a vprvní závodní šestici šípů se mi podařilo střelit 58bodů což mě uklidnilo a i když další šestice dala dokupy pouhých 54 nebo 55, tak jsem závod odstřílel excelentně a mám tam i dost velkou rezervu, jelikož jsem si dovolil asi 3x trefit sedmičku a pár osmiček, ale i přes tento fakt můj součet bodů před závečnou sadou šesti šípů byl dost vysoký a pokud bych v poslední sadě střelil 55 tak bych vyrovnal svůj světový rekord a pokud by se mi podařilo 57, tak by to bylo krásně kulaté číslo. První šíp jsem umístil do osmičky, ale další už byla devítka a poslední čtyři šípy jsem naskládal do pole hodnoty 10 a nový světový rekord a moje osobní maximum bylo na světě krásných 670bodů. Byl jsem moc rád a úprava munice před ME se vyplatila a to mám ještě v šuplíku další úpravu a to by mohlo být ještě trochu lepší, ale nemohu si všechny esa vystřílet letos.

Další den nás čekali již eliminační souboje a já měl nastoupit proti vítězi ze čtvrtfinále. Nakonec se proti mě postavil finský reprezentant a já bohužel zvolil špatnou taktiku ale v tu chvíli jsem si myslel, že je to správné rozhodnutí a bohužel jsem sám sobě poradil asi špatně, ale kdyby to vyšlo, tak bych se zase chválil a tak jsem prostě prohrál a v sobotu mě čekal boj o bronzovou medaili.

Ve čtvrtek jsme s tátou vyrazili na výlet a v pátek nás opět čekal trénink před sobotním bojem o medaile. Výlet byl skvělý a mám konečně na kontě zdolanou jednu dvoutisícovku, sice jsem ji zdolal pomocí lanovky ale to je fuk. Byl to hezký výlet a já si pěkně dáchnul a zrelaxoval na čerstvém vzduchu. Páteční odpolední trénink proběhl v době kdy jsem měl další den střílet a za velmi teplého a slunečného počasí, takže jsem se i během letošního ME trochu zahřál. Každopádně místo konání bylo vedle velkého jezera a tak vlhkost vzduchu byla příjemná a osvěžující.

Pro sobotní boj o bronz jsem se vrátil k mému stylu a cítil jsem se opravdu skvěle, ponaučen z nezdaru v semifinále. Boj s Němcem jsem uchopil za ten správný konec a dovedl k vítěznému konci a po dopingové kontrole a medailovém ceremoniálu mi na krku vysela bronzová medaile a ME pro mě skončilo.

Shrnul bych toto ME jako úspěšné, odjížděljsem na něj s cílem pokořit světové maximum, které jsem stanovil před měsícem na závodu světového poháru v Novém Městě nad Metují, což se mi povedlo a také jsem si přál medaili. Vím, že jsem určitě odjížděl na ME jako favorit a vím, že jsem si věřil , že mám na zlato, ale prostě to se stává, že občas někdo nastřílí víc a já vím, že jsem prohtál kvůli svém rozhodnutí a tak z toho pro mě je cenné ponaučení pro další lukostřeleckou kariéru, které určitě v dalších závodech přetavím v dobrý výsledek, s kterým budu spokojený.

Díky všem mým partnerům, díky svazu spastic Handicep a díky mojí rodině se určitě připravím co nejlépe abych přístí rok na MS v Německu opět reprezentoval ČR skvěle a získal místo pro paralympiádu v Riu.